Pravidelně zkouším nové receptury na chleby a pečivo. Tentokrát jsem se zaměřil na italské, neapolské Casatiello. Co to je a jak chutná? Čtěte dál.
Je sice přelom léta a podzimu, ale proč už nezkoušet něco nového, třeba i na Velikonoce? Zaujalo mě Casatiello. Je to slaný koláč pocházející z kolébky pizzy – italské Neapole. A taky pořádná kalorická bomba. Místní pečivo říkají i tòrtano.
Italové jej pečou hlavně o Velikonocích. Přímo navrch těsta zakomponovávají například vejce, proužky těsta tvoří kříže. Ale dobře chutná i v pozdním létě.
Jelikož jsem zrovna neměl po ruce vhodnou pečicí formu, použil jsem nejmenší ošatky, které mám. Ve výsledku z toho bylo pár menších bochníčků. Možná by se dala použít i nízká verze formy na bábovku.
Obsahem Casatiella je světlá mouka 00 či chlebová pšeničná mouka T1000, podmáslí, trocha vody, sůl, kvasnice + výživnější část – jemně šlehaná vejce, máslo, dost sýra. Italové přidávají také salám, sádlo, škvarky, to jsem ale vynechal. Použil jsem goudu.
Realizace se dá zvládnout za den, ale zabere dost času. Já pekl až za tmy. Kynutí je několikafázové, startoval jsem omládkem. Už během pečení to v okolí trouby parádně voní, sýr se uvnitř bochánků roztéká. Po vytažení z trouby není jednoduché vydržet, než vychladne.
Casatiello, tedy spíš casatielové těsto, chutná parádně! Ale stejně jako všechna celopšeničná pečiva je dobré dobrotu spořádat co nejdříve, což není problém. Zavoníte okolí a ochutnávači se seběhnou. Další den už to není ono.
Jakmile pořídím vhodnou formu, sepíšu recept. Do Velikonoc ještě čas.
Buona fortuna a te!